Tmavozelená, černozelená nebo černošedá.

Podstatnou součástí je obecný amfibol a plagioklas, který může být zastoupen oligoklasem až anortitem. Vedle toho mohou být přítomny i jiné nerosty, např. granát a pyroxen (granátický nebo pyroxenický amfibolit).

Amfibolity mají obvykle břidličnatou, ale mohou mít i všesměrnou stavbu, čímž se blíží vyvřelým amfibolovcům. Zrno horniny může být jemné až hrubé. V přírodě tvoří většinou vložky v ostatních krystalických břidlicích.

Vznikly přeměnou při střední a vysoké teplotě a tlaku buď z karbonátových usazenin (paraamfibolity), nebo z bazických vyvřelin (ortoamfibolity).

Jsou hojné v našem krystaliniku, např. granátické a pyroxenické na Domažlicku a u Dukovan poblíž Mohelna, normální pak v Krušných horách, na Čáslavsku, na Českomoravské vrchovině, v Rychlebských horách a na Slovensku. Pevná a nezvětralá hornina je vhodná na kvalitní štěrk (např. do betonu).