Většinou světlá v zelenavých odstínech, ale též šedá až tmavošedá.

Podstatné složky jsou křemen a plagioklas. Může však obsahovat četné jiné nerosty (biotit, kalcit, granát, diopsid, wollastonit, epidot, vesuvian).

Erlan mívá jemné až střední zrno a všesměrnou i rovnoběžnou stavbu.

Erlany vznikly přeměnou kontaktní i regionální. Kontaktní erlany, které se vytvořily ve styku hlubinné magmatické horniny s vápnitým sedimentem, obsahují výše uvedené kontaktní nerosty. Erlany přeměněné regionálně obsahují zpravidla vedle podstatných nerostů jen biotit.

Kontaktně přeměněné erlany jsou u Krásné Hory (Koňský vrch), u Hazlova poblíž Aše a u Bludova poblíž Šumperku. Regionálně přeměněné tvoří vložky v pararulách (Krkonoše, Šumpersko).