Většinou světlá, ovlivněná obsahem jemně šupinkovatého muskovitu (sericitu), zelenošedá s obsahem chloritu, ale až černošedá při větším obsahu grafitu. Význačnou vlastností fylitů je jejich lesk na plochách břidličnatosti, které jsou poněkud svraštělé.

Podstatnou součástí je sericit a křemen. Sericit je jemně šupinkovitý na rozdíl od muskovitu ve svorech, do nichž zvětšováním slídových lístků přechází. Vedle toho fylity obsahují malý podíl albitu nebo kyselého oligoklasu a mohou mít i zrnka granátu nebo staurolitu a grafitovou substanci.

Fylity jsou vždy tence břidličnaté a velmi jemného zrna.

Vznikly regionální metamorfózou malé intenzity z jílovitých hornin. Jelikož přeměna byla slabá, nacházíme často přechody fylitů do fylitických břidlic, blížících se jílovitým břidlicím.

V Čechách u Manětína a Rabštejna, v Krkonoších, ve východní části českomoravské vrchoviny, v Nízkém Jeseníku, ve Slovenském rudohoří a na četných jiných místech v oblasti krystalických břidlic. Některé fylity se používají na výrobu krytiny (pokrývačské břidlice).