Obvykle červenohnědá (obsah rozptýleného hematitu), někdy tmavozelená a šedočerná s hnědavým odstínem.

Podstatnou součástí je plagioklas (labradorit až bytownit) a augit. Může obsahovat i olivín a magnetit.

Melafyry mají stavbu všesměrnou, převážně ofitickou (obr.18) a velmi často mandlovcovou (obr.19). Mandle jsou tvořeny v našich melafyrech křemitou hmotou (acháty), ale i kalcitem nebo chloritem. Hornina je jemnozrnná až střednězrnná a může obsahovat sopečné sklo.

Hojné jsou melafyry hlavně v Podkrkonoší (Kozákov u Železnice, Turnov, Semily, Stará Paka, Jilemnice, Broumov), v Malých Karpatech a v Nízkých Tatrách. Mandle, tvořené acháty, se vybrušují jako české drahé kameny již od středověku a vyrábějí se z nich ozdobné předměty.

někde